Dnes jsem chtěla trochu pořešit tu váhu. Když si mě naši přiváželi od mé maminky, byla jsem pěkná koule. Pak jsem ale průjmíčkovala, byla smutná po celé mojí dosavadní smečce a tak jsem na jídlo neměla jedno pomyšlení. Panička lomila rukama a jinak hysterčila, vařila mi kuřecí a vepřové masíčko, tu s rýží, pak těstovinkou. Automaticky do výkrmné kúry zapojili i Arnošta a páníček nás oba futroval pribináčkem.
A pak nastala veselá historka u veterináře. Paní doktorka se ptala, kolik Arnošt váží. Panička ji řekla, že když ho zvedá, má pocit, že Arnošt váží deset deka. Paní veterinářová se na ni podívala jako na čistokrevného retarda a řekla, že kočky v jeho věku mají vážit téměř jeden kilogram a že tedy Arnošta zváží, jak na tom ten chudák podvýživa je. Musel pózovat na váze pro mimina, což mu nevadilo, protože posunování závaží měl za zajímavou hru. Pak řekla paní doktorka no né a panička tak kolik?
Já padám. Ten tlustoprd má kilo šedesát!!!! Páníčkové předli blahem místo něj. Mně ukázala digitální váha 4,30, což je vzhledem k věku a linii elegantní údaj.
Buďte na příjmu – přijede Čeněk.