Rozprostřu příběh. Část první: Na jaře našim kamarádům Milušce (vyprávění o kuně) a Jiřímu umřel pejsek. Byli moc smutní, vůbec si s tím nevěděli rady a tak vyjeli na Moravu a zpět se vrátili s holčičkou Elinkou (a nádavkem dostali i perličky). Ela je německý ohař, o kterém lze načíst, že se dokáže přizpůsobit roli rodinného psa, ale nemělo by se zapomínat na jeho lovecký původ. Je to živý všestranný pes s výtečným nosem, jeho povaha je vyrovnaná a spolehlivá. Má dobře zvladatelný temperament, není nervózní, plachý ani agresivní. Nemůžu potvrdit, protože když tam naši jeli na čumendu, nechali mě doma. Z Eli byli nadšení (aby se nepoprděli).
Část druhá: My s páníčkem na víkendové prochajdě v lese. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, adolescent typu
výmarský ohař. Byla hra, ale vzhledem k tomu, že on měl nadstandardně dlouhé nohy a otvírací tlamu, trochu jsem hysterčila: jauvajs, šlápl mě, jauvajs drknul do mě, jauvajs vůbec všechno. Naši psovodi si mezi tím hezky
pokecali a já byla ráda, že tomu nádhernému modelu vidím záda. Druhý den: jiné místo, stejná akce. Mnoho afektovaných jauvajs. Když to posléze páníček přereferoval, byla jsem paničkou nařčena, že jsem děsná hééérečka. To teda nejsem. Na druhou stranu, pokud bych čirou náhodou byla, ale jen tuze malinkatě.
Část třetí: Večer zavelela panička, že se všichni musíme seskupit před věcí Obrazovka s náplní Fejzbuk, téma nové foto Elinky z psího cvičáku. No my házeli držky, Arnošťák šel ostentativně na terasu lovit mouchy, ale co naděláš. Co my viděli: první fotka - Eli o přestávce výcviku zakusuje výmaráka. Páníček pravil, že je to úplně stejný výmarák, se kterým se potkáváme v lese. Druhá fotka - Eli a výmarák s páníčky vedle sebe na cvičáku. A helemese, helemese, je to ten náš výmarák z lesa i s jeho páníčkem. To jsou dnes věci!!! Potkáte se v lese a oni se pak zjeví na síti. Kde se to zastaví?