No to je ale počasovej bordel. Venku je naštelován program prší. Znamená to, že kdykoliv se vyleze ven, padá nám do kožichu voda. Veliká nespravedlivost je, že Arnošťák je do této sloty daleko lépe vybaven. On je původem z Velké Británie a tam jak je známo prší velmi neustále. Je zařízeno, že britské modré kočky se narodí už s voděodolným kočičím porostem. V praxi je to tak, že model vyleze do deště a jde na coury jakoby nepršelo. Vrátí se, na jeho chlupech neoprénového typu stojí voda, spodní vrstva suchá. Panička ho prošišlá - jéje, to je ale mokrý kocourek- utře ho a on je v pohodě. Odpoledne lilo a ona řekla Emi, ty tak děsně otravuješ, že
se půjdeš proskočit i v dešti. Vzala si holiny jak jezedačka, deštník a takto vystajlovaná mě vzala do lesa. Já jsem byla tak plná energie, že jsem lítala jak neřízená střela. Mokro jak v džungli, místo lijány svízel přítula, místo papoušků kosové a drozdové. Po návratu jsem vůbec neměla vespodu suché chlupy jako Arnošťák, ba naopak jsem byla mokrá jako myš a jako bonus půl kila bláta. Uvrhla jsem se do sprchy a po chvíli vystoupila jako úplně novej člověk psího typu. Přestože pečlivě vysušena, děsně jsem se všude vytírala. Nejlepší to bylo
ve velkém pelíšku. Leželo tam cosi suchého modrého. Já na to hupla, zalehla to a děsně jsem se o to sušila. Ledva se to mohlo pohnout, udělalo to vzteklé mňau, mrskalo to ocasem, spěšně to opustilo pelíšek a prchlo ven. Asi to upalovalo na ty domovské ostrovy britského typu.
Nebylo to na život a na smrt. Za hoďku byl ten udata zpátky doma.