Říká se tomu chodit do roboty nebo pracovní týden. Ať se to jmenuje tak či tak, je to úplně blbý až k ničemu. Zde uvedu proč: ráno se sice něco požere, se počochní, pak s paničkou ještě za tmy se na prochajdě lítáčkuje, ale co pak? Zde sirotci v počtu dva. Je pravda, že máme průlez ven. Mně to šlo už odjakživa, teď se k všeobecnému nadšení přidal i kocourák a umí průlezem sem i tam. Aby se z něj nepoprděli!!!
Užíváme si své nápadité dopolední aktivity, trochu chrápáčkujeme, čímž nám den hezky pěkně utíká. A najednou - naši se zjeví odpoledne cobydup a my jsme blažení. A pak večer stražíme uši – cože se probírá. Bude se volit. Úplně přesně nevím co a jak v tomto směru budou hafani a mňoukani dělat, ale od paničky Petr kandiduje do nějaké sněmovny (vytápěná bouda s dobrým žrádlem?) a tak tam se mu dá hlas a pročež se zakroužkuje. To tůdle panička říkala, že ta slivovice kroužkuje, tak to bude asi vono. Ale já nevím, protože jsem jen štěně, které všechno objevuje.
To je doslovná citace z dnešního odpoledne, kdy jsem v lese při vycházce hlasitě a brutálně zaútočila na cizího pána, který tam vyvážel listí. Pak jsem mu dovolila, aby se se mnou čochnil.
Vím, co je kompromis.