Peněženka 2

Krásná peněženka se tvářila, že bude s paničkou až navěky. V pátek ráno byla nacpána třemi tisíci za účelem velkých nákupů a umístěna do kabelky. Odtud byla lovena odpoledne před prodejnou žrádýlka pro nás zvěř. A peněženka nikde. Kabelka znovu prohledána. Nic. Voláno do školy, zda peněženka neleží někde na stole. Neleží. Tak to ona bude doma na stole. Nebyla. No já byla taky v podezření, že jsem ji mohla odtáhnout pod rododendron.
Já padám, takhle teda nelumpačím. Tak panička odcestovala zpět do školy, aby se kouklo na kamerové záznamy. Zloděj byl ale nepravděpodobný. Škola zakódovaná, sborovny před žactvem zamčeny. Panička vběhla do budovy, kde ji vrchní ajtý velitel kamer sdělil, že když se ráno ve školní kuchyni zapnuly všechny trouby za účelem pečení vánočního cukroví, vypadl proud a po jeho nahození se už nenahodily kamery. Ještě se prolustroval stůl a pod stolem. S přítomnými kolegy se o tom velmi rokovalo, no nepřišlo se na nic. Marnost, marnost. Jelo se za námi domů a bylo hledáno doma. My vypomáhali tím, že Arnošťák vše sledoval, nevěřícně kroutil hlavou a já chodila s paničkou po domě a natahovala jsem zúčastněně krk. Nic. Jak v bermudském trojúhelníku. Panička to vzdala a šla dát auto do garáže. Bylo už taky prohledáno, ale proč to nevzít ještě jednou. Šlo se dveřmi u spolujezdce. Otevřela je a na zem bác. Na příjezdovou cestu vypadla její úplně nejvíc oblíbená nádherná a elegantní peněženka těhotná všemi ráno vloženými penězi. To bylo radosti, co se do paňáka slivovice vešlo. Viník se našel. Bylo to auto, které vyjelo z vedlejší silnice rychle rychle před paničku a ona musela mnoho rychle brzdit a tak ta peněženka na vrchu kabelky ležící hups do těch dveří.                          A pak že dobré konce jsou jen v pohádkách.