O lovení a Tondovi

No co je to v červnu za počasí? Kde je to slunce a hicovníky? Děsně se zimuje a prší. Naše Martétice to asi věděla, pročež odletěli o místa hnedle vedle Bordeaux v zemi francouzského typu. Jedli věc ústřice (páníček tomu říká chrchelky, protože to nežere), pili skvělá vína a vůbec si hezky dovolenkovali. V tomhle počasí prší-neprší se já jako jediná orientuju velmi dobře. V mokrém lese se mi hezky pěkně lítá za ptáky. Oni jsou totiž asi skrzevá svoji navlhlost takoví pomalejší, já naopak vystupuju jako mokrá tryskolovkyně. Ve dvou případech se mi  podařilo skoroulovit mláďátka kosa a posléze drozda. Bohužel mi byla v obou případech odebrána a páníčkem úspěšně resuscitována. Škoda že mě neviděl náš Mňau, on už proklatě dlouho nic neulovil, ten by se pěkně naštval. Tuhle poslouchal naše a úplně z toho valil oči. Panička vyprávěla o kocourovi Tondovi, který žije v Kladně. Má 13 kilogramů!!!!! Ze zahrady nikam nevychází, protože by plot nepřelezl. On má bohaté páníčky a tak dostal na krk velmi ozdobný náhrdelník značky Swarovski. Asi mu to dodalo sebevědomí a křídla a jednoho dne na zahradě nebyl. To bylo mnoho smutku v rodině. Když už po pěti dnech přestali všichni plakat, zjevilo se
něco, co hodně  Tondu připomínalo. Po bližším ohledání se zjistilo, že je to on. Považte. Zdevastovaný, o tři kila
lehčí a bez šperku. Tak plakali všichni nanovo. Tentokrát z čiré radosti.