Knedlík u paničky v krku se zmenšuje, což je důvod k nadšení. Oslavili jsme to s brašulákem tak, že když spal
páníček v Praze u Jarmilky, tudíž jeho postel byla volná, nedbali jsme a oba se instalovali u paničky na jejich pouhých dvou nohách v naprosto pohodlné poloze. Vydrželi jsme celou noc. Brašulák nás ve čtyři promňoukal, panička vyskočila a jemu otevřela, on na coury, ale to se nepočítá. Ráno se zpoza mne vysoukala a fňukala, že je celá rozštelovaná, že se s námi nevyspí, že jsme MRCHY (to je ale fuj) a jiné plky. Přitom my jsme tak roztomilí.
Dnes odpoledne jsme jeli na výlet. Včera večer jsem byla šamponována, dnes tady voňavá, výlet vítán. Byli jsme uvedeni do zahrady za vilou. Přiběhli tři pejskoví kamarádi. Zdvořilostní haf. To mě nebralo. Ve zduchu bylo cosi. No já čuchala a lítla všude, okrasných rostlin nedbaje. Kocouří odéry mě dovedly k majiteli. No já ho hnala! Naši pili kávu a nic nedbali. Čumílkovali na fotky z úplně mezinárodní svatby s nádhernou nevěstou a
neskutečnými italskými kulisami. Pochlebovali domácímu pejskovi i zrzavému kocourovi (on byl metr ode mne a já ho neviděla!). Pohoda. Já pak zblikla toho zrzouna. Já šla do útoku, on dal dva metry z místa a zachránil se na plotovém pilíři. Byla jsem odvelena a do zkrášlovacího domečku uvedena. S paní Jitkou byl řešen sportovní letní střih. To bylo keců i stajlingových hesel. Já držela, protože jsem se do paní Jitky hezky zamilovala. Ona se mnou zacházela vlídně a s láskou, mnoho moc mě chválila, především skrzevá exteriér, v průběhu stříhání i pro moji milou povahu a pozitivní morálně-volní vlastnosti. Vyprávěla mi o tom, jak stříhala Adélku, o pejskovi Jaruně a Zbyňďovi. Bylo to prímovňáckový, ani jsem nepostřehla, že už je konec. Mám krásný sportovní letní
sestřih, jsem děsně šikézní a krásná, páníček je ze mne euforickej. Všechny potvory dvounohý (to jako i paní Jitka) byly navýsost spokojené. Pročež nerozumím tomu, proč panička utrousila, že by se z tohohle nestandardního sestřihu moje první maminka Martina přinejmenším oběsila.