Ahojky kamarádi, čtenáříčkové moji milí věrní, jsem tady i přes ta vedra. My to s Arnoštem dáváme, rvačky i pozitivní zápasy provozujeme. Čeněk nás internuje doma, protože panička mu děsně nakomandovala podmínky chovu: Ema ven ano, není nutné dozírat, zabaví se kravinama sama (luxusní irisy ve skalce nejsou kraviny, roznos bot po zahradě, export drnů na terasu a hrabání v petrželi, to pak už nejsou vůbec žádné kraviny). Vona, tedy naše panička, je snad učitelka, protože Čeňkovi zřetelně a nahlas nařídila, že Arnošt ven ne, půjde až odpo, stálý dozor nutný. Takže chudák kocourák čeká do odpoledne, dostane na krk rolničku (no ta mu teda sluší, budliky budliky), vyleze na terasu a čumí. Naštěstí jsem tady já, provedu ze zálohy zákus a on teprve pak vyrazí, aby si užil výběh po zahradě. Zvláštní je, že i všichni ostatní za ním běhají a nervózně si hlásí vzájemně poznatky o jeho poloze.
Mám ještě spoustu rozličných a zajímavých informací, ale až se ochladí.Buďte na příjmu.