Nejdřív info od minule. Ten druhý je černý model navlas stejný jako bílý a je taky děsnej psí interšampion. Kluci si se mnou hráli a pak ten bílý model skočil na černého modela a legračně na něm poskakoval, já úplně čuměla co to jako dělají a panička říkala bóže nebe on mu dělá děti, no fuj, nekazte mi tu Emičku. Tak jsem se dívala, ale asi ty děti neudělali, protože v dohledu žádný děti nebyly. A já sama sebe prohlédla a zjistila jsem, že se nekazím a takže je všechno v oukeji.
Vycházka ale nekončila moc optimisticky. Panička mi ještě na konci vycházky chtěla dopřát lítání po stráni ke Kačáku a šla se mnou nerada okolo pana Králíka. On má dvě obludy kavkazské, které už pokousaly několik psů i lidí. Pana Králíka zatím nikdo nežaloval neb on je bohat a všechny vždy motivoval, aby ty útoky bestiíí úředně
neoznamovali. My si tam šupajdíme a panička viděla obě mrchy za plotem, tak to bylo dobrý. Po cestě šla asi dvanáctiletá holčička od Králíků a vše vypadalo normálně. A najednou na konci ulice za námi jedna mrcha běží k holčičce a lačně čumí na moji paničku a na mne. Paničce nejdříve nedomkla chlopeň, ale vzápětí zařvala hlasem hodným obryně zůstaň. Psice ztuhla, já konec konců taky a ta Králíkovic holčička skočila tý mrše na krk a já a panička jsme se daly na úprk. Když jsme uprkly za první roh, panička mě odepla z vodítka a řekla, že tudy
tady už nebudeme chodit nikdy v našich životech a já si proto užívala probíháním kolem plotu s vlčákovým kamarádem Argoušem, potom jsem byla motorová myš na příkrém svahu ke Kačáku mockrát tam a zpět, abych dramatické odpoledne zakončila jako dekorativní psík na vyhřáté terase. Vedle mne s sebou mrsknul i Arnošťák, on je ve zdobení hodně dobrej. Panička si k nám sedla na únorové sluníčko a nalila si becherovku.
To se musí, protože jsme dnes zvítězily.