V pátek byl přivezen veliký dort k Vašíkovým dvacátým narozeninám. Paní prodavačka se moc smála, jaké je to vtipné, panička pravila, hlavně aby se smáli všichni. Bylo tam totiž napsáno, že kdo se neučí, míří a pak tam byly dvě růžové polokoule. To já byla hned taky zvědavá, co tomu budou všichni říkat a taky tomu dárku. Ráno jsem aktivně poskakovala okolo automobilismu, a že nějaké granule na cestu, do Hradce daleko. Potvory dvounohý ale brutálně zklamaly.Byla jsem zařazena do skupiny hlídají chalupu a nevytahují paty. Čeněk nám
hezky zatopil v krbu, my se s brašulákem hodili do lehu a prováleli se sobotou. Naši mezitím dorazili do Hradce, kde je měl velmi radostně prohopkat můj přenádherný brašulák Kouďák s růžovou mašlí na krku. Je to ale mimino. Nejdřív vůbec nehopkal, děsně se styděl a se krčil. Potom se trošku otrknul. Moc mu to slušákuje, je moc roztomilý a sladký. Obdivovala ho celá rodina, vedle našich dorazila sekce Třemošnice a Kolín i všechny děti. Oslavenec dostal krásný obrázek, kde byly pod sklem samé bankovky, tak to měl radost. S dortem už to tak přepychové nebylo. Náš páníček to sice vymyslel moc vtipně, ale společnost se až tak nesmála. Toho se panička obávala. Vše vylepšeno žrádýlkem. Láďa podával marinovanou vepřovou panenku (v pikantní marinádě mojo dle kubánských obyvatel Miami), grilovanou hovězí svíčkovou v bylinkovém kabátku, filet mignon s jalovcovou vůní, flank steak (z hovězího pupku) marinovaný v něčem s pepřem, saté ze všech odřezků předchozích mas jako předkrm a taky luxusní kachní prsíčka.
A my v podpalubí žrali granule. No fuj.