Já jsem nějak dlouho neštěkla novinky. U nás se pořád něco děje, ale kdo to má pořád zaznamenávat. Obzvláště nelichotivé informace, že jsem páníčka při vycházce neposlechla a lítala jsem si po stráni jako zběsilá. Ještě to vyžaloval paničce a ona se s ním spolčila a vytáhla z rukávu historku o tom, jak jsem se tuhle u Kačáku také dvakrát neměla k poslušnosti. A že kocourák neposlouchá vůbec a ještě se mu podlejzá, o
tom se vůbec nemluví. Skandální.
Naši byli zase s kamarády za kulturou a jak je jejich zvykem, po dívadle to jdou ještě zhodnotit do putyky. Teď byli v Jedové chýši, neb panička pravila, že tam mají velmi dobře ošetřenou plzeň. Jak ji asi tak ošetřovali? To
měla nějaké jauvajs? Tam nad tatarákem byla vyprávěna historka ze Senohrab. Ve vile žije paní a pán. Paní miluje jejich psa a vůbec všechna zvířátka. Pán je Doktor Ornitolog (to jakože úplně nejvíc rozumí ptákům). Pracuje v nějaké ptačím ústavu a taky doma u počítače. No a ta paní jela s tím jejich psem na veterinu. Veterinární lékař lomil rukama, že mu někdo přinesl dvě koťátka a on je bude muset nechat utratit, páč domů si je nevezme a nikdo je nechce. Paní si je tedy vzala. Koťátka vyrostla a teď na jaře se z nich stali lovci. A co ten pan Ornitolog Doktor. Kočky mu každý den přinesou nejméně tři zakousnuté ptáky a servisujou to až k počítači. On už je prý těsně před sebevraždou. Kočky je nutné darovat. Naši je nevzali, ale měli trochu výčitky, aby je ten pan Ornitolog nezahubil. Štěknu, až se dozvíme jak to dopadlo.