Včera, když se panička navrátila a se do lesa převlékla, jsme vyrazily na prochajdu. Lítla jsem na ulici a zpoza rohu se zjevila moje rotvajleří kamarádka Růženka. My si spolu moc hezky umíme hrát. Já se k ní hned rozběhla. S její paničkou šla ještě jedna mladá dáma, která měla dvě bulterieří holčičky. My už jsme je potkali v sobotu. To jsem byla na vodítku a děsně jsem na tu jednu vrčela. Celé to ještě dorazil páníček, když
ty holky chválil, jaké jsou krásné a milé. Ony ho ještě pusinkovaly. No hnus, velebnosti. A tak jsme se na sebe na tom rohu koukaly, všechny čtyři jsme byly na volno a já si řekla, že to ještě není z té soboty dořešené a vyrazila jsem vpřed. Oběhla jsem kamarádku Růženku a zavrčela na tu bulteriérovou. Ona nic, panička
mě nemohla chytit a tak já na ni vyrazila ještě jednou. Ona po mně skok a chramst, já raf a začalo rodeo. Naše panička je zkušená chovatelka a tak ví, že když se perou psi, nemá se na ně sahat. Zřejmě bude drobný rozdíl mezi vědět a konat. Vrhla se mezi nás, aby nás roztrhla. Vzápětí zařvala au a Pepsi z domova při hraní cvičená na au pustit, pustila. Paničce se hrnula z ruky krev a my psové jen čuměli. Ještě že byl náš domeček na dohled.
Paní Růženová chtěla paničku odvézt do nemocnice, ale panička oponovala, že při takovémhle krvácení sebou brzy sekne. Zavolala si záchrannou záchranku, ruku měla v ručníku, my s Růžou čuměly jak vyvorané, její panička dávala té naší vodu, přiběhla i panička od bulteriérek s očkovacími průkazy a už tu byli lékaři. Zraněnou instalovali do sanitky a byli moc rádi, že se paničce daří hýbat všemi prstíky. Děsně ji dezinfikovali, zavázali a odblikali do Kladna. No my s Čeňkem a brašulákem valili bulvy. Ale za tři hodiny bylo jupí. Páníček nám přivezl paničku. Měla děsně zavázanou levou ruku, takže jsme neviděli to čtyřcentimetrové roztržení na kost. Vůbec jí to nezašili. Doktor pomluvil všechny psy šmahem, že prý máme na zubech věc Bakterie a ty budou paničce v ruce organizovat hnisání. Já se hned koukla do zrcadla, no mně na zubech nic nesedí. Takže u nás
veselo. Panička pracovní neschopnost doma i s žáky, antibiotika a feťácký prášky aby tlapka nebolela. Žádná slivovice, žádné pečení cukroví.
Zítra na to kontrolně čumnou na chirurgii, tak štěknu výsledky.