Haf Haf Nazdárek! No dobře – tak i Mňau Mňau!

Hafaní večerní siesta

21.10.2013 22:30

Pondělí večer, ležím si ve flanelovém pelíšku naší paničky a hezky  retrospektivuji slunečňákový víkend. V sobotu si skoronaši z Železných hor přijeli pro Čeňka. Upekli jsme jim zbytek toho syrového masíčka, co jsme s Arnošťákem nesjeli, přihodili bramborový salátek a nabídli luxusní školní mňoukanem lehce olízané kremrolky. Slunili jsme se na terase, kecáčkovali a Hanička pořád tahala kocouráka, nutila ho, aby si zabalil kartáček na zuby a náhradní kočičí trendule a odjel s nimi. Ha,ha. Náš tlustoprd. Já padám.  

A ta neděle! To přijela sezemická sekce v počtu pět. Potvory dvounohý začaly obědem na terase. Já čuchala kuřátko pečené, řízečky kuřátkové, květáček smažený, brrrrrkaše a brrrrrrsalát a salát zelného typu. Kurníček šopíček, tobychsitakydala. Nedali nic. Ale co já potom viděla a slyšela. Náš Roman byl v Paříži a jeho tým se stal mistrem světa v opravování citronových aut. Panička chtěla pořád vidět trofeje a slyšet historky, tak si to užila. Po o se prohlíželo. Byla soška jak na oskarech, skleněná medaile a fotky z exkluzivního turné. Pak ještě pohodové odpoledne jak ve slunečních lázních. Pa pa. Odjeli a vzápětí zabrzdila za plotem z Plzně se vracející sekce z Lužin. Mláďata byla trochu zaskočena tím, jak jsem na ně radostně a důrazně skákala, ale pak jsem aportovala míčky, a kdyby bylo odpoledne až do zítra, tak bychom se děsně kamarádíčkovali. Odloženo na příště.

Já to říkám pořád. To je ale všude kolm nás milďásků a ten život je jupískovej a famfárovej.