Minulý týden proběhla věc volby konšelů na radnici a to nejen v obrovských městech, ale i v naší vesničce malé, nestřediskové. Panička za komunistů musela chodit k volbám, neb nebyla statečná odpůrkyně režimu a navíc ve školství se to hodně moc sledovalo. Tak teď, když se k volbám může, ale nemusí, spousta lidí nechodí, koho by volili, všichni si chtějí jen nakrást. Naše potvora dvounohá vymetá všechny volby. Nemluví o těch politických figurách nadšeně, ba často volí ze všech zel to nejmenší, ale praví, že když je ta demokracie, měl by volit každý. Pak se to totiž hezky nadává, jaký jsou to debilové, já je nevolila, já to šoupla těm druhým (kteří
nejsou o nic lepší než ti první). Na druhou stranu si dejme příklady občanských postojů ke konkrétním otázkám. Naše rodina má vyhraněné postoje k tomu, jak v Sierra Leone mezi šesti miliony obyvatel mezi sebou bojují kmeny Limbo a Bulomo, je tam více muslimů než křesťanů a vlaky tam téměř nemají. Doporučení naší rodiny: zaplavte si v moři a přestaňte se handrkovat. Další vyhraněný postoj má naše rodina ke sběru exkrementů. Moje ještě teplá formelová hovínka naši umísťují do papírových pytlíků (s nápisem Uklízej po svém psovi) a uvrhávají do košů či popelnic. A najednou tady courají kadící koňové!!! Já dnes přeskakovala takovou ještě
teplou hromadu před Bartákovic. Venku stojícím pánem domu jsem pak byla vyhodnocena, že mám hezkou konzistenci stoličky v neuvěřitelně velkých tvarech. Doporučení naší rodiny: Uklízejte si po svých kůních, abych nebyla skandálně nařčena z autorství těch kobylinců.
A doporučení naší rodiny po víkendu? Chcete být v pohodě, veselí a šťastní? Uvařte si něco dobrého k žrádýlku a pak dejte každý den děsnou prochajdu prosluněnými lesy.
Štěknu zítra, dnes bych to nedala, jsem úplně mrtvej vyšamponovanej gumovej pes.