Dlužna jsem info o tom roji. To bylo tak. Naše celá rodina se peleší na zahradě. Na houpačce panička, Arnošt, bílé suché. Já, páníček, nescafíčko a doutnákovec v lehátkovém režimu stínem chráněno. Pohodové odpoledne. A najednou nějaké včelí bzzzzzzzzz. Naši mudrovali, že někde něco kvete a že tam brutálně
pracují včely. A hukot sílil. Co to jako je? Najednou vedle kůlny na hodně vysokým stromě bakule černá a mnoho včel okolo. To byl ten roj. Nebylo ahoj. Páníčkové pohotovost. Strategie zahradní evakuace stanovena. Panička velela k ústupu řka: já bafnu kocouráka, ty Emu, letíme domů, zavíráme okna a voláme hasiče. Ale než se ejakulace realizovala, roj se za hučení hodnou startujícího letadla vznesl nad střechu naší pětipatrové megavily a odletěl směr Teta Helena. Ona je v Praze a tak se z toho nestačila pronervovat. Na druhou stranu věc RojAhoj letěl do lesa a nás vesnické nechal v klidu. Takže co dělat, když je od toho Celsiusa 30 stupňusů? Hoď se do stínu, čti Lidovky a nic neřeš.
sem otrávenej pes.