My budeme s brašulákem brzo takzvaný seknhend, zboží z druhé ruky. Nevím, zda nás rozprodají jednotlivě nebo v akci výhodná nabídka dva v jednom. Už to vidím, že budeme nabízeni asi ve věci počítač na nějakém serveru kup si domácího mazlíčka. A teď o tom, jak jsme si to zasloužili. Páníček nespí doma, pobývá
ve Praze u Jarmilky, protože ji v nějaké nemocnici v zákopech (jako vojenské) zkusili odstranit zákal šedý z oka, na které nevidí. Dnes se oba dostavili ráno ku operaci. V oku se jí na sále šťoural sám přednosta těch
vojenských očí. Začal a zpíval si. Pak naší Jarmilce (naší Jarmilce 86!) řekl doprdelekamsetodíváte, dívejte se na mne. Pak si zase zpíval a najednou zase do té ..... To je nová móda v Čechách, budeme mluvit jako kanálníci dle pana prezidenta. V naší rodině ale ne. My mluvíme hezky a moc mile. A to bylo právě dnes
ráno. Naše panička nespěchala do pracovního procesu a měla v plánu vstávat v osm. Když se na nás večer dívala jak si tak rozromile hajáčkujeme, přála si, abychom vydrželi do sedmi. Označovala nás jako zvířátka rozmilá a inteligentní, vy to pochopíte. Alespoň zítra nechci vstávat za tmy. Jasně, chááápeme.
Já v tom byla nevinně. V pět děleno 30 nezvonil budík. V pět děleno 39 začal mňoukan děsně mňoukanovat. Já
skočila na paničku, že jako asi zaspala. Ona si přetáhla deku přes hlavu a já začala panikařit. Ona fakt zaspala. No já se do toho vložila, já po ní hopsala, kousala a funěla. Do toho skočil do postele Arnošťák, já ho zvalchovala, on drápy a my hopinky po paničce. V následujícím okamžiku se nám nějak porouchala. Zvolala, že to se jí snad jen zdá. Říkala bestie, takže se jí asi zdálo něco o bestiích. Bylo pět děleno něco. Ona vylezla, by nás nakrmila. Plnila mističky a řekla, že jsme mrchouši neskutečný, že se už nikdy nevyspí a že nás prodá na věci aukro záložka zmetek pekelný. A máme si prý začít balit zavazadla.
Zítra další pokus, má plán vstávat v sedm děleno třiceti.