Jak už jsem byla napsala, mám za sebou náročné období. Po dvou zahradních slavnostech o sto lidech jsme vyfasovali na prázdninový týden našeho nádherného kokršpanělího Kryštůfka. On je mladistvého temperamentu, prošedivělý elegán, převeliký milďas, v OP zaznamenáno neuvěřitelných čtrnáct rokusů . Já byla nadšená, prohopkávala jsem ho, několik polibků, ale pak jsem ho nechala ve klidu. Pohodové pejsáčkové soužití. Ale náš model! Arnošťák se vyhysterčil hned ledva se Kryštůfek zjevil. Dal účes elektrizace kožichu,
tupírace ocasu do sedminásobného objemu, mňau a úprk do neznáma. A v tomto duchu jsme si odžívali celý týden. My s Kryštofákem jsme byli vzorňoušové v kategorii jídlo (sežer vše a loudi nepřetržitě), radostné prochajdy a pelíškáckovej a postelovej spánek. V tomto punktu nás naši hodně moc chválili a o svoje
postele se s námi dělili. Ale náš Arnošťák se proměnil v bezdomovce a absolutně nervoval naše. Zjevoval se vždycky náhle v noci. Panička to registrovala, páč spala úplně blbě. Vyskočila střelhbitě a okamžitě a jemu žrádýlko podstrojovala. Marně. Po základním ham ham se vystresovaně odplížil přes zahradu neznámo kam. Pak se po něm zem slehla. No u nás se psalo smuteční oznámení, že jako jsme bez toho Arnošta. Už to šlo do tisku, jen to dát do obálek. V té době Kryštůfek jeho páníčky odvezen, mezi tím panička nadepisuje adresy k tomu KOČIČÍ PARTE. Já to až tak nesleduji, páč jsem dostala velmi přes prdel, že jako ta kytka na terase byla od Jiřinky k ozdobě a né aby to nějaká blbka (přes prdel prásk prásk) množila na tři kusy (znovu hystericky přes prdel prásk prásk). Nemusím tedy ani dál charakterizovat naši rodinnou náladu. Naši na šrot negativního typu. Já jsem za děsnou devastátorku květinové výzdoby. Takhle si štěňátko nepředstavovali. Arnošťák někde mrtev, to jsme tedy selhali jako rodiče. Plán je takový, že ráno sjede páníček Na Újezd, kde je Provaznictví. Koupí lano (vybere vhodné, neb tam mají od motouzu po lodní lanoví) a všichni se oběsíme.
Čtenáříčkové zde mé poslední pa. Pa pa.
P.S. Dnes v noci.
Ten náš blbec uprostřed noci vstal z mrtvých, přikráčel, přijal od paničky mnoho polibků a luxusní konzervičku za sedmnáct a švihnul s sebou k páníčkovi do postele a spal a spal.
Zítřejší věšení tedy odpadá.