V novém účesu se mi to moc hezky spalo a vůbec jsem ráno byla celá radostná. V autě jsem byla ale malinko zaražená, protože jsem si nebyla tak docela jistá, zda nejedeme zase na další stříhání. Ale jeli jsme jinudy, po úplně jiné dálnici a panička jela velkou prudkostí a páníček se ptal, jestli toho měla včera málo a tak panička zpomalila, a pravila, že jí to včera stačilo. Jeli jsme do Mladé Boleslavi, kde už pro mě měli připravené číslo 522, pod kterým jsem měla umělecky samostatně vystupovat. Ale pěkně popořádku.
Už na parkovišti bylo mnoho automobilismů, ze kterých vystupovalo hafo načesaných a jinak nablýskaných hafanů. Mňoukani žádný. U vchodu jsme zaplatili za páníčka a dostali katalog o všech pejsáčkách. Pak už se objevila moje první panička Martina a odvedla nás k naší rodině. Poprvé jsem uviděla svého nadmíru krásného tatínka Beauty Spot Faledo, který se nevystavoval (to on už jen v zahraničí), dnes je očumoval. A přijeli bráchové. Z Hradce dorazil černý Baas zvaný Bažina, ze Štok můj zlatý bráška Bimíček. Ty jsou úplně nejvíc nejkrásnější na světě. Kluci už byli v klecích, kde se soustřeďovali před sólovými výstupy. Mne taky strčili do jedné klece. Já padám. Okamžitě jsem to skandalizovala, takže pod tímto cíleným nátlakem byla páníčkovi zapůjčena Bimíčkovými židlička a já trávila čas do svých 10 minut slávy páníčkovi na klíně. Pohodička. V našem kruhu číslo 17 vystupovaly naprosto úžasní kokršpanělí exempláře. Celému tomu šou řediteloval rozhodčí Petr Řehánek (panička si zjišťovala, že je heterosexuální a solidní). Krásně nahlas každé zvířátko okomentoval a slečně do psacího stroje zadiktoval. Bylo ujednáno, že probíhat se budeme s Martinou. No probíhat. Co jsme ňáký klusáci? Kluci šli přede mnou. Nejdřív Bažiňák. Vyhrál. Pak Bimíček. Vyhrál. Já jsem se trochu rozklusala a šla do toho. Se mnou soutěžila Nelly z Vejminku. Já padám. Jak může někdo s tak krátkýma ušima chtít vyhrát? Pana Řehánka jsem zajisté oslnila, protože mě ohodnotil jako velmi nadějnou a určil mě jako vítězku. Na druhou stranu, to že mám tmavé oko, jsem temperamentní a mám dobře nasazený ocásek, to vidí každej, na to nemusí být rozhodčí.
Blahosklonně jsem přijala gratulace a hezky se se všemi rozloučila. Pak odešel páníček do čůracího domečku a panička mezitím objevila Olgu (ta co pracuje s mrtvolami). Byla ověšená úplně skvostnými pražskými krasaříky. Ale o ní a o víkendu vám štěknu zítra.